Hořce ironický román o pozdní lásce, samotě a posledních věcech člověka, vyjadřující plebejskou životní filozofii.Navenek má román ráz profesorových osobních zápisků doplněných několika dopisy kamarádu Lacovi. Smysl a účel záznamů je stejně nejistý jako celý Flanderkův život. Závěrečná část volné trilogie je Šotolovou poslední prózou. Dopsal ji krátce před smrtí, v době kdy byl již těžce nemocen a je zřejmě i jeho prózou nejosobnější. Pro Šotolu byl vždy jedinou zárukou lidství tzv. malý člověk, vstupující do učebnic dějepisu nanejvýš jako součást anonymní masy.Čte: Josef Vinklář.