Není to cestopis v pravém slova smyslu. Jsou to spíše cestopisné fejetony nebo sloupky z dvouměsíční cesty Karla Čapka po slunné Itálii, kde sepisuje své postřehy o zvláštnostech, zvycích a životním stylu Italů mezi dvěma světovými válkami. Fejetony jsou protkané kulturně historickými podněty, suverénní hrou s ironií a jazykovým humorem. Čapek zde nenuceně přechází od věcí trvalých k okamžitým dojmům, střídá detaily a žánrové obrázky, konfrontuje nejslavnější památky s momentkami z ulice. Mistrně kombinuje názory poučeného cestovatele s výkladem jakoby naivním. Výsledkem je jeden z nejosobitějších pohledů na Itálii.