Obdiv vůči působnosti lidského hlasu zazněl v několika rozhlasových hrách natočených v 60. letech. Jednou z nich je například poetická hra Antonína Přidala Všechny moje hlasy (režie Petr Adler, 1967). Příběh se odvíjí v nekonkrétním čase i prostoru, je nesen na vlně snu a fantazie. Není však ve svém vyznění prost společenského poselství, které bychom mohli pojmenovat stručně takto: není radno zaměňovat v životě pravdu za jakoukoli iluzi. V hlavních rolích účinkovali Jan Tříska a Marie Tomášová.Omlouváme se za drobné technické nedostatky archivního záznamu.