Herečka Hana Frejková (* 1945) se ve své knize věnuje hledání nejen svých vlastních rodinných kořenů, ale také - a možná zejména - klíče k osudům svých rodičů, kteří zasvětili život komunistickému hnutí, jež je následně nemilosrdně rozdrtilo. Především jejího otce Ludvíka Frejku, jednoho z odsouzených k trestu smrti v procesu s tzv. protistátním spikleneckým centrem, popraveného před pětapadesáti lety. Frejková velmi osobním a odvážným způsobem přistupuje k písemnostem úřední povahy, přestože jí způsobovaly nemalou bolest. Její dramatický a hluboký pokus o katarzi nemá v české memoárové literatuře obdobu.