Ústředním motivem dvoudílného milostného románu v dopisech (kombinovaného s románem-deníkem) je tragické ztroskotání nadaného a citlivého mladého muže. To spočívá jednak v lásce k Lottě, snoubence a později ženě jeho přítele Alberta Kestnera, jednak v úsilí o seberealizaci v zaměstnání a ve společenském životě.V bohatém vnitřním světě hrdiny (rousseauovský obdivovatel přírody, ctitel Homéra, citlivá a vznětlivá povaha) jako by byl koncentrován životní pocit světobolu zachvacujícího Evropu na sklonku 18. století. Subtilní líčení duševních stavů, jemuž použitá vydavatelská fikce poskytla zdání naprosté autenticity, přineslo do německé literatury novou kvalitu, která znamenala doslova revoluční zásah do literární tradice i po stránce jazykové.