Zábřežský rodák Jan Welzl (narozen 1868), známý spíše pod jménem Eskymo Welzl, byl proslulým a tajemným polárním lovcem a zlatokopem. Živil se jako zlatokop, rybář, potulný kramář, a dokonce se načas stal i náčelníkem eskymáckého kmene. V roce 1928 se nakrátko zastavil v Brně a uspořádal řadu besed. Literárně jeho nestylizované vyprávění nejprve zachytil Rudolf Těsnohlídek v knize Eskymo Welzl, která vyšla s podtitulem "paměti českého polárního lovce a zlatokopa". Pointou literárních textů je neúspěch otrlého světoběžníka v evropských podmínkách a jeho dobrovolný návrat do vzdálených končin, tentokrát Kanady. Z "Dobrodružství strýčka Eskymáka" čte: Karel Höger.