"Já musím psát. Když jsem mnohdy mrzutostí nebo starostí sklíčená, jak sednu k psaní, žiji v jiném světě," svěřuje se v jednom ze svých dopisů Božena Němcová (4. 2. 1820 Vídeň - 21. 1. 1862 Praha). Když pročítáme její korespondenci, vždycky znovu musíme obdivovat, s jakou pokorou a statečností přemáhala nepřízeň svého osudu a jak navzdory bídě a žití na pokraji sil dokázala vytvořit nesmrtelné dílo.Vhled do osobního života a tvůrčího zázemí spisovatelky, ale i svébytná, plnohodnotná složka jejího literárního díla. Z dopisů Boženy Němcové čte Růžena Merunková.